NHL 26 kronika jedné šílené sezóny ve franšíze

1.0 Úvod: Vítejte v chaosu franšízového režimu
Každý, kdo kdy strávil desítky hodin ve franšízovém režimu sportovní simulace, zná ten pocit. Na jedné straně usilujete o co největší realismus, pečlivě budujete tým, sledujete platový strop a plánujete budoucnost. Na druhé straně je umělá inteligence hry, generátor chaotických, nepředvídatelných a často naprosto nelogických událostí, které dokážou celý váš plán obrátit vzhůru nohama.

Přesně taková byla naše poslední sezóna v NHL 26 s Boston Bruins. Byla to jízda na horské dráze plná neuvěřitelných momentů, od smluv, které popírají realitu, přes dokonale špatně načasované herní výkony až po čiré štěstí v loterii. Pojďme se podívat na rekapitulaci sezóny, která nám připomněla, proč sportovní simulace milujeme i nenávidíme zároveň.

2.0 Překvapení č. 1: Nejreálnější smlouva v historii? Connor McDavid bere slevu.
Sezóna začala jedním z nejbizarnějších rozhodnutí umělé inteligence, jaké jsme kdy viděli. Connor McDavid, čerstvě po zisku Stanley Cupu, znovu podepsal s Edmonton Oilers. Čekali byste rekordní kontrakt? Omyl. McDavid podepsal osmiletou smlouvu na pouhých 9,5 milionu dolarů ročně.

Je to klasický příklad toho, jak herní logika pravděpodobně přeceňuje atribut „loajality“ nebo špatně kalkuluje s budoucím růstem platového stropu, což vede k rozhodnutím, která zcela rozbíjejí ponoření do hry. Takovýto moment, kdy AI na jedné straně nabídne naprosto nereálnou slevu u nejlepšího hráče světa a na druhé straně si na trhu volných hráčů řekne o 20 milionů dolarů pro Quinna Hughese, dokonale narušuje snahu o realistickou simulaci.

3.0 Překvapení č. 2: Dokonale špatně načasovaná vítězná série
Před uzávěrkou přestupů se naši Bruins nacházeli na šestém nejhorším místě v celé NHL. To nás stavělo do skvělé pozice pro draftovou loterii a šanci na zisk generačního talentu. Logicky jsme se tedy stali prodávajícími a snažili se tým ještě více oslabit pro zbytek sezóny.
Jenže pak se stalo něco, co zná každý manažer přestavujícího týmu. Hráči se po uzávěrce „rozhodli probudit“ a rozjeli neuvěřitelnou šňůru, včetně šestizápasové bodové série a čtyř výher v řadě na závěr sezóny. Výsledek? Tým zakončil sezónu s 85 body. To sice nestačilo na postup do play-off, ale bylo to dost na to, abychom si výrazně pohoršili v draftovém pořadí a spadli na osmé nejhorší místo. Byl to klasický scénář „země nikoho“ – ani play-off, ani elitní volba v draftu. Byla to frustrující repríza předchozího roku, přesně ta pozice, kde nechcete být. Opět se opakoval ten ubíjející vzorec průměrnosti.

4.0 Překvapení č. 3: Zázrak v draftové loterii
Zklamání z konce základní části se však brzy proměnilo v euforii. I přes zhoršenou výchozí pozici se na nás usmálo neuvěřitelné štěstí – v draftové loterii jsme poskočili z osmého místa až na druhé! To samo o sobě bylo fantastické, ale ten pravý zázrak měl teprve přijít.
Byl to dvouvrstvý zázrak. Naše štěstí nebylo jen o našem vlastním skoku v pořadí. V dalším naprosto nečekaném a nevysvětlitelném zvratu si tým s první volbou vybral počítačem vygenerovaného ruského prospekta jménem Kirill Yasin. Tato bizarní volba znamenala, že na nás na druhém místě zbyl konsenzuální talent číslo jedna, obránce Landon DuPont. AI nám ho v podstatě darovala.

5.0 Překvapení č. 4: Nevyzpytatelná logika umělé inteligence: Obchody a ocenění
Během sezóny jsme se opakovaně setkávali s podivnou a nekonzistentní logikou umělé inteligence, a to jak při obchodování, tak při udělování individuálních cen.
Logika obchodů: Celou sezónu jsme se snažili najít smysluplnou protihodnotu za Pavla Zachu, ale AI odmítala i nabídky, které se zdály být více než férové. O to více šokující bylo, když nám později AI týmu Los Angeles Kings nabídla hvězdného útočníka Kevina Fialu (celkové hodnocení 87) za relativně směšnou cenu. Zírali jsme na obrazovku v naprostém úžasu a říkali si: „Proboha, podívejte se na tu nabídku… nechápu, proč se LA snaží Fialu vyměnit.“ Tento moment dokonale ilustroval nepředvídatelnou povahu AI.

Logika ocenění: Náš nováček James Hagens prožil skvělou sezónu a s 57 body byl jedním z hlavních kandidátů na Calder Trophy pro nejlepšího nováčka. Přesto cenu získal Kaden Lindström, který měl o dva body méně (55). Ačkoliv měl Lindström lepší statistiku plus/mínus, výsledek byl přesto frustrující a zdál se být dalším příkladem podivného rozhodování hry.
Tyto momenty ukazují, jak zážitek ze hry formuje nevyzpytatelná AI. Na jedné straně přináší frustraci (pokusy o výměnu Zachy), na druhé straně nečekané příležitosti (získání Fialy), což udržuje hru nepředvídatelnou.

6.0 Závěr: Co dál?
Sezóna byla jako na horské dráze – plná chaosu, neuvěřitelného štěstí a chyb v logice umělé inteligence. Od bizarní smlouvy pro McDavida přes frustrující konec základní části až po zázrak v draftu jsme zažili snad vše, co může franšízový režim nabídnout. Tyto momenty, ať už jsou jakkoli nelogické, jsou nakonec tím, co dělá každou virtuální sezónu jedinečnou a nezapomenutelnou. Možná, že tyto AI absurdity, i když jsou nerealistické, jsou nutným zlem, které vytváří památné příběhy, jaké by dokonale realistická simulace nikdy nemohla nabídnout.
A teď otázka pro vás: Dělá tato míra náhodnosti hru zábavnější, nebo jen frustrující? Jaké nejbizarnější momenty jste ve sportovní simulaci zažili vy?